Dnes nás Amálka přesvědčila, že bychom měli jen na Medvědín, protože je tam nahoře skvělé dětské hřiště. Vyjeli jsme lanovkou a Amálka se pohoupala na obřím nebeském lítacím kolotoči. To byl prý nejkrásnější zážitek za celý den. Pak jsme se vydali procházkou zpátky, přes Šmídovu vyhlídku, kterou už jsme navštívili s dědou Láďou, a pak dál přes Horní Mísečky zpátky do Špindlu. V Mísečkách jsme se chtěli najíst, ale když jsme viděli ceny v první hospodě, šli jsme radši dál. Jedno hlavní jídlo asi 250 korun, litr limonády za 139. Martin zavelel že pokračujem, a tak jsme naštěstí došli k mnohem lepší chajdě, k Chatě Mísečky. Za rozumné ceny jsme koupili výborný hovězí vývar, svíčkovou, obří borůvkový knedlík blboun a lívance s borůvkami a pravou šlehačkou. Mňam! U chaty bylo i hřiště pro děti a tak se nám ani nechtělo pryč. Po cestě jsme řešili hádanky podle informačních tabulí pro děti. Bylo prima, že se Amálka vždycky těšila na další tabuli. Ušli jsme asi 8 km.
Amálka teď hodnotí: Ta procházka byla hezká, akorát si tatínek udělal v botě žraloka. A má pravdu. Odlepila se mu celá přední půlka podrážky u pohorky, a to je v horách problém. Sehnali jsme provázek, ale moc to nedrželo, tak jsem musela vytáhnout tkaničku ze svojí pohorky a svázat mu to. Zbytek cesty šel Martin s botou svázanou a já s volnou, prostě parta HIC. Oba máme svoje botky asi 10 let, já už v ní mám taky díru, tak nám asi nezbyde než je vyměnit.
Po návratu jsme skočili do bazénu, to byla lahoda! Ami se učí plavat a Vojta taky řádil. Pak se spolu zachumlali pod deku a nakonec se honili kolem bazénu. Zítra má pršet, tak budem mít odpočinkový den v chajdě. Máváme!
Comments